................

Neopouštěj mě

24. listopadu 2011 v 11:27 | Tewulinka |  Buffy the vampire slayer - krátké povídky (jednorázové)
Téma: Buffy přemožitelka upírů/ Angel
Hlavní dějové postavy: Buffy/Spike/Angel/ Démon + vedlejší postavy: Wesley/Gunn/Fred
Děj: Buffy přijíždí do L.A. aby se koukla jak se daří Angelovi ve funkci šéfa WaH, ale netuší, že by tam mohl být i jeden upír navíc, kterého by tam rozhodně nečekala. Další zvrat v podobě démona, nenechá přemožitelku v klidu...
My Coment: První jednorázovka blogu :D Snad si ji užijete. Nevím co k tomu říct, tak snad jen, komentujte prosím :)

Přijela jsem do L. A. abych si mohla promluvit s Angelem. Teď to nebyl jen Angel, ale velký Angel, který vedl WaH. Nepřijela jsem ohlášená, řekla jsem si totiž, že ho překvapím. Přece jenom je to už nějaký ten pátek co jsme zabili Prvního. Co zemřel Spike. Ani mi nevěřil, že ho miluju.
***
Dveře výtahu se otevřeli a já uviděla velkou prostornou halu před sebou. Schody pak vedli ještě výše, ale já se spíš soustředila na to jak najít Angelovu kancelář.
,,Buffy??!" Ozvalo se, když jsem vyšla ze dveří výtahu.
,,Harmony?!" Podívala jsem se za stůl a tam seděla moje bývalá spolužačka v růžovém kostýmku. Potutelně se na mě usmívala a já koukala, jako kdybych spadla z višně nebo Marsu.
,,Co tu děláš?" Zeptala se mě po chvíli a já se ze svého připitomnělého výrazu vzpamatovala.
,,Jdu navštívit Angela. Je ve své kanceláři?" Zeptala jsem se nevinně.
,,Jo, jen tam má jednání, ohlásím tě." Začala zvedat telefon. Ihned jsem k ní přiskočila.
,,Počkej, já ho chci překvapit." Usmála jsem se. Něco na jejím výrazu mě vyvedlo trochu z míry. Angel má jednání. Hmm… ale mě rád uvidí. Ladně jsem šla ke dveřím, kam mi ukázala Harmony a zaťukala. Ozvalo se jeho mrzuté dále a já vkročila dovnitř.
,,Ahoj Ang…" Zasekla jsem se uprostřed jeho jména. Seděla tam celá jeho banda, kterou jsem znala, ale byl tam jeden člen navíc. Ten o kterém jsem si myslela, že je mrtvý. Oči se mi zaplnily slzami a já ani nezamrkala a už se drali ven.
,,Spiku." Špitla jsem a vyřítila se jak uragán ze dveří. Zavřela jsem je za sebou a posadila se na schody, co byli asi jako sezení nejblíže. Musela jsem to rozdýchat. Seděl tam a jen omámeně se na mě koukal. Ani mi nic neřekl. Angel mi nic neřekl. Neozval se ani jeden. Taková drzost. Otřela jsem si slzy hřbetem ruky a zvedla se. Nemohla jsem si nevšimnout jak na mě koukala Harmony, nebo ostatní pracující. Ale překvapil mě pohled Spika a Angela. Narovnala jsem se a šla k výtahu. Zmáčkla tlačítko a čekala. Nevšímala jsem si jich.
,,Buffy." Cítila jsem to, jako vždy když řekl mé jméno. Motýlci mi poletovali v břiše. Ach bože to snad ne. Přišel ke mně a pomalu si mě otočil k sobě. Dívala jsem se do těch jeho očí. Byly tak upřímné, plné něhy. Na chvíli jsem se v nich ztratila. Chytil mě za ruku a druhou rukou mě hladil po vlasech. Propletla jsem své prsty s ním a jen koukala. Bylo to jako když odcházel. Když mu ruka začala hořet a já stále tiskla jeho ruku i přes veškerou bolest. Tohle bylo ale jiné. Byl živý. Samozřejmě v mezích upíra. Koukala jsem na něj a na tváři se začal rýsovat malý úsměv. Netrvalo dlouho a skočila jsem mu kolem krku.
,,Spiku." Šťastně jsem se tiskla k němu a nehodlala ho pustit. Držel mě v objetí . To jeho objetí hřálo i přes to, že byl studený jako led. Bylo mi příjemné, ba dokonce jsem chtěla více jeho objetí, polibků, lásky. Tolik mi chyběl.
,,Co tu děláš lásko??" Zeptal se po chvilce a obhlédnul všechny okolo co na nás koukali. Spařil je pohledem a všichni se rozešli do svých kanceláří. Harmony si sedla za stůl tak, aby nebyla vidět. Angel, ale stál stále jako tvrdé Y ve dveřích a pořád se na nás koukal. Asi mu to vadilo. Ale mě to bylo jedno.
,, Přišla jsem za Angelem. Promluvit si. Ale když jsem tě uviděla, bylo to jako sen. Jak to, že jsi naživu??" Ptala jsem se. Nerozuměla jsem tomu.
,,Ten jeden chlápek mě oživil. Byl na straně zla a chtěl abych mařil Angelovi práci. Chvíli se mi to i úspěšně dařilo." Pokrčil rameny a dál mě pozoroval. Stáhla jsem z něj ruce a přešla k Angelovi . Díval se na mě tím svým nevinným pohledem.
,,Proč jsi mi nezavolal, že je naživu??" Rozčílila jsem se a dala mu facku. Koukal na mě s tím 'Co se stalo?' výrazem. ,,Nechal jsi mě myslet si, že je mrtvý!" Začala jsem křičet.
,,Protože tě miluju a on taky." Poukázal na Spika, který se objevil vedle mě.
,,No a??" Dívala jsem se na něj jak na vraha. ,,Angele já na to měla právo! Proč jsi mu nedal aspoň moje číslo, nebo adresu. Aby za mnou přijel. Všechny kontakty jsem ti dala." Založila jsem si ruce na prsou a Spike si mě o sebe opřel. Ležela jsem na jeho hrudi, s jeho hlavou na té mé.
,,Půjdeme lásko." Pošeptal mi provokativně do ucha. Otočila jsem se k němu a jemně políbila na rty.
,,Kam?" Zeptala jsem se a chytla ho za ruku.
,,Buffy počkej." Chytil mě Angel za druhou ruku a otočil k sobě.
,,Co je Angele??" Zeptala jsem se napolo naštvaně.
,,Omlouvám se. Myslel jsem, že to bude pro tebe tak lepší." Už jsem chtěla říct něco v tom smyslu jak to pro mě může být lepší když dovnitř vtrhl nějaký démon, který ihned odhodil Spika ode mě a po chvíli i Angela. Zůstala jsem tam sama. Úspěšně jsem se vyhla první ráně, ale té druhé s dýkou ne.
,,Ou." Kvikla jsem a svalila se na podlahu. Démon zmizel a Spike s Angelem ke mně rychle přiběhli.
,,Buffy ne." Chytil mě do náruče a nesl k výtahu. Nervózně mačkal tlačítko. Angel mezitím jen sledoval jak a co se děje. Samozřejmě, že Harmony volala sanitku a ti přijeli celkem rychle. Teda aspoň myslím, jelikož si nic po tom co mě Spike odnesl před vchod do Wolfram a Hart nepamatuju.
***
Probudila jsem a na sobě jsem měla několik hadiček.
,,Buffy." Spike vstal a rychle ke mně přiskočil a začal hladit po vlasech.
,,Co… co se stalo?" Zkoušela jsem se posadit, ale okamžitě jsem si zase lehla. Bolelo mě to.
,,Spala jsi den. Jsi v pořádku?" Zeptal se mě a políbil na čelo.
,, Jo jsem v pořádku, jen mě bolí stehy." Ohmatala jsem si břicho. Starostlivě mě pohladí po tváři.
,,To bude dobrý lásko." Mluvil ke mně.
***
Uběhl týden nudy v nemocnici a konečně mě pustili. Ještě, že tak, jinak bych se tam asi zbláznila a to by byla legrace. Vyšla jsem do slunného dne v Los Angeles a šla směrem k WaH. Den byl příjemný, oplácela jsem všechny úsměvy co ke mně od mužů přilétli. Přece jenom mě to potěší když vidím, že má o mě muž zájem. Ale stejně mám oči jen pro jednoho. Přišla jsem před firmu a hned mě zamrazilo. Přes dveře byla červená páska, která mi značila zákaz vstupu. Dveře byli roztříštěné. Sklo se válelo všude možně a z dřevěných rámu zbyly jenom malé třísky. Odtrhla jsem pásku a šla dál. Všude byla tma a vše bylo rozbořené. V koutě se choulil malý klubíček růžového něčeho.
,,Harmony??" Zeptala jsem se a šáhla po ní. Vycenila na mě své tesáky a já odskočila. Černé oči plné slz se mi zrovna dvakrát nelíbily.
,,Harmony co je ti, co se stalo??" Ptala jsem se vystrašeně a očima prohlížela celý prostor dolní haly jestli nenajdu další klubíčka. Nenašla.
,,Byl… byl tady." Posmrkla. ,,Ten démon co tě probodnul byl tady a napadl nás. Odnesl si Spika a Angela s sebou. Pak tady něco rozzbořil a nakonec jsem skončila takhle. Nevím co se děje, ale mám ze všeho strach Buffy." Chytla mě za ruku a já cítila, jak mnou projíždí silné napětí a rychle se snažila ruku vyprostit.
,,Harmony pusť!!" Vzpírala jsem se a pak jsem spadla na zem a ona se stáhla zpět do růžového klubíčka. Rychle jsem od tamtud vyběhla a hledala nějaké stopy kolem.Ale nikde nebylo nic. Už se setmělo a já se o ně bála. Šla jsem radši znovu dovnitř a začala šlapat po schodech, ty nebyly tak zničené, do toho nejvyššího patra. Vše bylo stejné, možná lepší než dole. Tohle se mi ale stejně nelíbí.
,,Buffy?!" Zavolal na mě ten známý hlas, který mě před pár lety tak štval, ale pak se stal pohodovým.
,,Wesley?" Koukla jsem na všechny strany, dokonce i nahoru a dolů, ale nikde ho nevidím.
,,Za stolem Harmony." Ozve se znovu a já se tam podívala, ležel v kaluži krve a schoulený do klubíčka.
,,Wesley!!" Přehoupla jsem se přes stůl a klekla si k němu.
,,Nastává souboj přemožitelko!" Vykřikl a já rychle uskočila pryč.
,,Cože?!" Pípla jsem překvapeně a koukám do jeho očí, které začínají černat."To ne, druhá Willow." Blesklo mi v hlavě.
,, Náš souboj nastává." Pořád mi to nedocházelo, můj a Wese?? Vždyť do něj stačí šťouchnout a je dole. Zakroutila jsem hlavou.
,, Čí souboj?" Zeptala jsem se potichu.
,,To je jedno!!" Vykřikl a postavil se. ,,Přijď do opuštěného skladiště na rohu 33 a 34 ulice. Budu tě čekat." Zakončil svou řeč a sesypal se na zem.
,,Wesley??" Chytla jsem ho za rameno a on se na mě podíval.
,,Buffy pomoz mi." Klepal se a já rychle zavolala sanitku, odtáhla ho dolů a nechala jim ho v péči. Vrátila jsem se nahoru a prohledala všechny kouty, ale nikde nikdo, kromě pár mrtvých zaměstnanců, ale žádného z nich jsem neznala.
***
Po prolezení WaH od sklepa po půdu jsem našla ještě Fred a Gunna. Toho Lorna jsem nenašla, nejspíš utekl. Po tom co je odvezla sanitka zmrzačené a celé od krve jsem si vzala sekyru, se kterou jsem bojovala proti Prvnímu v Sunnydalle, tu jsem si mohla nechat. Byla silná a mě dodávala více síly. Odešla jsem ke skladišti. Ehm… odešla, běžela jsem ke skladišti.
***
Opuštěné skladiště, které vypadá, že každou chvíli spadne se mi nelíbí, sekeru drtím v ruce a pomalu jdu dál. Dveře se prolomily pod náporem mého kopu a zbyly jen dva kusy dřeva. Opatrně jsem vešla a čekala kdy ta barabizna na mě spadne. Zatím dobrý, zatím nespadla.
,,Jsi tu." Ozval se hlas a já zvedla hlavu ke schodům, které vedly až k tomu hnusnému démonovi co mě bodnul a odnesl mého Spika. Mého!!! Rychle jsem se za ním rozeběhla.
,,Moment přemožitelko, než toho budeš litovat." Zastavil mě v půlce schodů a já se otočila za jeho pohledem. Klec zavěšená na železných trubkách a dřevěných trámech nesla dva 'cestující'.
,,Spiku! Angele!" Křikla jsem a otočila jsem se na démona. Vlastně ani tak nevypadal. Mladý muž kolem 30 let, nejspíš. Hnědé krátké vlasy rozčepýřené. Svalnatý a vůbec ne k zahození. ,,Co chceš!" Vyštěkla jsem a ruce si zkřížila na prsou.
,,Tebe!" Usmál se vítězně a pomalu sestupoval dolů ke mně.
,,Proč?" Protočila jsem oči. ,,Vlastně, kdybys mě chtěl, tak by jsi mě neprobodával." Znovu jsem protočila oči, ale ustupovala jsem, nebezpečně se přibližoval ke mně a to se mi, ale opravdu nelíbilo.
,, Protože. Musím mít pádný důvod? Jestli se mi nevzdáš, ti tví pejsci zemřou na denním světle." Usmál se a já začínala panikařit. Schody končili, jestli uteču, přijdu o Spika… i o Angela. A to já nechci, jenže čím se vzdaluju, tím se rychleji přibližuje.
,,Nejsou to pejsci, jednoho miluju a ty mu neublížíš!" Vyštěkla jsem. ,,Ten druhý mi zatajoval, že je Spike naživu a tak se s ním odmítám bavit, ale pořád je to Angel." Pokrčila jsem rameny a sekeru nastavila na úder.
,,Miluješ ho??" Pozdvihl obočí a byl u mě. Je rychlý a celkem z něj mám strach, ale jsem přemožitelka a tak se neleknu kdejakého obejdy.
,,Miluju, i když mi nevěřil." Stála jsem si na svém.
,,Tím pádem je má práce u konce." Prohlásil suše a já málem upustila svou jedinou zbraň co jsem měla.
,,Cože??" Vykřikla jsem a on jen mávl rukou a dveře klece se otevřeli. Bohužel ze zdola, takže oba upíři spadli na zem z velké výšky. Au. Nezáviděla bych ani za nic.
,,Jsem démon.. to ano, ale jiný. Jsem napůl čaroděj. A mým úkolem je trestat přemožitelky, ale jen ty, co jsou na hraně. Ty jsi na hraně byla a tak jsem musel zasáhnout. Běžný postup. Nejdřív zranit, pak zničit věci okolo aby byla výborná výhružka. Unést to pro co jsi na hraně, nebo vydírat a tak. Pak tě přimět přijít až sem." Usmál se na mě a pokračoval dál. ,,Dát ti nabídku… kterou jsem ti dal. Většina mou nabídku neodmítá, ne protože chtějí někoho zachránit, ale protože se jim líbím. Ale ty jsi jiná… odmítla jsi mě kvůli upírovi. Přemožitelka a upír, jaká to ironie." Zasmál se přešel až ke Spikovi, šla jsem za ním jako pejsek na vodítku.
,,Spiku." Promluvila jsem potichu.
,,Buffy?" Zvedl pomalu hlavu a kouknul na mě. Ihned jsem k němu přiskočila a objala ho.
,,Přemožitelka a upír." Uchechtnul se a prohlížel si nás.
,,Kdo vlastně jsi!" Koukla jsem na něj.
,,Armán.." Představil se, udělal poklonu a zmizel.
,,Jsi v pořádku??" Ptala jsem se hned.
,,Jo jsem." Usmál se a políbil mě.
,,Mimochodem, já jsem v pořádku taky, díky za optání." Ozval se po dlouhé době Angel a zvedl se.
,,Nemáš zač." Odsekla jsem a políbila znovu Spika. Když jsme se po chvíli od sebe odtrhli abych nabrala kyslík, chytila jsem ho za ruku, na které jsem nahmatala i prsten. ,,To je?" Koukala jsem něvěřícně.
,,Drahokam …" Vydechl a usmál se.
,,Můžeme být na slunci." Vypískla jsem radostně a objala ho.
,,Vy možná." Prohlásil suše Angel a odešel pryč s kabátem přes hlavu.
,,Jdeme." Usmála jsem se a vyšli jsme na denní slunce……

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Katik-Lol Katik-Lol | E-mail | Web | 24. listopadu 2011 v 15:41 | Reagovat

Super povídka:))

2 ibuffyi ibuffyi | Web | 24. listopadu 2011 v 15:46 | Reagovat

Krásná povídka :-)

3 Katik-Lol Katik-Lol | E-mail | Web | 27. listopadu 2011 v 21:13 | Reagovat

Úžasný nový dess!!!!!!!

4 BuffynQa » btvsweb BuffynQa » btvsweb | Web | 28. listopadu 2011 v 22:48 | Reagovat

Máš přenádhernej novej dess ♥!

5 Any :) Any :) | Web | 4. prosince 2011 v 13:17 | Reagovat

Pěkný článek. Úžasný dess!!! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama